Praktické informace
- Podrobnosti
- Kategorie: Praktické informace
- Zveřejněno: 16. 3. 2015 19:40
- Napsal Tomáš
- Zobrazení: 5763
NĚCO PRO VŠECHNY
Na této stránce bychom se chtěli se všemi podělit o některé praktické informace. Postupně byste se zde měli dovědět jak se chovat na horách, jak se chovat v lyžařské stopě a další zajímavosti, které by měl každý dobrý lyžař znát.
JAK VYBRAT SPRÁVNOU DÉLKU BĚŽECKÝCH LYŽÍ
Úvod do dělení běžeckých lyží pro základní rozhled v druzích běžek. V krátkém článku také naleznete doporučenou délku pro výběr vhodných běžek.
Při výběru běžek je nejprve nutné zjistit, jak vlastně chcete jezdit a tedy jaký typ běžek je pro vás vhodný. Jiné běžky jsou vhodné pro závodníka a jiné pro turistu, který chce hlavně poznat hory v zimě a nemá sportovní ambice. Podle použití můžeme běžky rozdělit do několika skupin.
Turistické běžky
Backcountry běžky
Běžky na klasiku
Běžky na bruslení
Kombi běžky
Dále by bylo možné dělit závodní varianty některých skupin, ale pro základní rozhled v nabídce nebudeme tento článek komplikovat.
Turistické běžky
Jedná se o nejprodávanější skupinu běžeckých lyží. Tyto běžky jsou vhodné pro lyžaře, který nemá sportovní ambice, ale chce se podívat po horách a brát výjezd na běžkách spíše jako příjemný výlet třeba s rodinou.
Délku lyží vyberte v této kategorii o 15 až 25 cm delší než je výška postavy. Delší lyže je pak vhodná pro těžšího běžkaře a zároveň je delší lyže rychlejší. Kratší lyže je pak ovladatelnější a celkově vhodná pro lehčí postavu.
Turistické běžky jsou spíše podobné běžkám na klasiku a předpokládá se, že je budete mazat stoupacím voskem.
Backcountry běžky
Tento typ běžek je určený pro jízdu mimo běžeckou stopu a je tedy určený pro jízdu v horském terénu. Běžky mají často ocelové hrany pro jízdu i na zledovatělém povrchu. Celkově je pak lyže širší a lépe tak drží na povrchu hlubšího sněhu (méně se propadá).
Délku lyže volte u těchto běžek o 10 až 15 cm delší než je výška postavy. Pro mírnější terény pak zvolte lyže delší. Pro strmější svahy pak spíše kratší a tím ovladatelnější.
Běžky na klasiku
Běžky na klasiku jsou určené pro jízdu v upravené běžecké stopě klasickým způsobem. Oproti běžkám turistickým jsou o něco tvrdší a užší. Délka lyže se volí o 20-30 cm delší než je výška postavy. Při výběru lyže je vhodné vzít v úvahu vaši hmotnost. Pro těžší běžkaře je vhodná delší lyže. Lehčí běžkař pak volí lyže kratší a měkčí. Lyže je totiž nutné prošlápnout při odrazu tak, aby bylo možné využít odrazu z mazací komory. Pokud lyži nejste schopni dostatečně prošlápnout, tak nedojde ke kontaktu vosku se sněhem a běžky vám budou podkluzovat.
Běžky na bruslení - skate
Běžky na bruslení jsou kratší, tvrdší a méně prohnuté než ostatní typy běžeckých lyží. Jsou určené na upravené tratě a vhodné pro sportovně zaměřené běžkaře.
Tvrdší běžky jsou pak obecně rychlejší (lépe vás vystřelí z odrazu), ale např. pro začátečníka je dobré nebrat uplně nejtvrdší varianty lyží.
Délka běžek na bruslení se vybírá o 5 až 15 cm delší než je výška postavy.
Kombi běžky
Kombi běžky jsou určeny jak na klasiku tak na bruslení. Vhodné jsou pak pro běžkaře, kteří nechtějí jen bruslit nebo jezdit jen klasický styl a přitom mají o něco sportovnější ambice než turista. Tyto běžky jsou o něco trdší než běžky turistické.
Délka kombi běžek se volí o 10 až 20 cm delší než je výška běžkaře.
JAKOU DÉLKU HOLÍ POUŽÍT PRO BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ
Pro klasický styl běhu doporučujeme délku holí:
81% - 84% z vaší tělesné výšky
Svěšte ruce podél těla, konec hole by měl nacházet v polovině mezi pažní jamkou a horní části ramene. Pro ty z vás, kteří jezdíte spíše soupaž je lepší volit hole delší, pro střídavý způsob běhu zase hole kratší.
Pro bruslení resp. Nordic Blading doporučujeme délku holí:
88% - 90% z vaší tělesné výšky
Postavte se v běžecké obuvi (nebo jen v obuvi) a dívejte se přímo před sebe, konec hole by jste měli mít mezi bradou a na horním rtem - jednoduché doporučení. V podstatě při správné technice bruslení (pokrčený kotník atd.) byste něměli mít pocit, že byste museli zvedat ruce příliš vysoko a hole by jste měli zapichovat na správné místo. Je to hodně pocitu.
Pro turistické účely doporučujeme délku holí:
80% - 82% z vaší tělesné výšky
Snadněji se používají trochu kratší hole. Nemusíte zvedat ruce tak vysoko.
Tabulka s doporučením délky závodních holí SWIX (délka v cm)
Všichni výrobci udávají délky holí jako délku celé hole, tj. od hrotu až po okraj rukojeti.
Výška lyžaře | Délka pro klasiku | Délka pro bruslení |
150 | 120 | 130 |
152,5 | 122,5 | 132,5 |
155 | 125 | 135 |
157,5 | 127,5 | 137,5 |
160 | 130 | 140 |
162,5 | 132,5 | 142,5 |
165 | 135 | 145 |
167,5 | 137,5 | 147,5 |
170 | 140 | 150 |
172,5 | 142,5 | 152,5 |
175 | 145 | 155 |
177,5 | 147,5 | 157,5 |
180 | 150 | 160 |
182,5 | 152,5 | 162,5 |
185 | 155 | 165 |
187,5 | 157,5 | 167,5 |
190 | 160 | 170 |
192,5 | 162,5 | 172,5 |
195 | 165 | 175 |
VÍTE JAK SE OBLÉCT?
Systém vrstev.
Jde o to cítit se příjemně za každé situace a to i tehdy , nejedná-li se o extrémní výkony. Ve vlhkém a zapařeném oblečení to rozhodně nebude.
VRSTVY OBLEČENÍ
Smyslem kompletní nabídky všech vrstev oblečení je usnadnit Vám nákup a orientaci při jeho výběru a garantovat funkčnost celého jeho systému.
PRVNÍ KOMFORTNÍ VRSTVA
Charakteristika: Je v přímém kontaktu s pokožkou těla.
Co umí: Dodá pokožce Vašeho těla základní pocitový komfort tím, že ji udržuje v suchu. Chrání před přehřátím i chladem - termoregulační vrstva.
Kdy ji oblečeme: Téměř kdykoli za každého počasí.
Příklady: Spodní prádlo, trika, kalhoty - oblečení přímo na tělo .
- příjemné na tělo
- rychleschnoucí
- aktivní odvod vlhkosti
DRUHÁ POHODOVÁ VRSTVA
Charakteristika: Lehká a subtilní ochranná a termoregulační vrstva.
Co umí: Odvádí tělesnou vlhkost do vnějšího prostředí, případně do dalšíchvrstev oblečení. Dodá pocit celkové pohody a jistoty. Ochrání před drobným mechanickým poraněním těla a UV zářením.
Kdy ji oblečeme: Samostatně v letním a teplejším podnebí, při návštěvě exotických krajin, při cestování, volném čase i čase pracovním nebo pod další vrstvy.
Příklady: Košile, lehké kalhoty, kšiltovky, lehké a fleecové pulovry.- teplé a prodyšné
- jemné a příjemné na nošení
TŘETÍ HŘEJIVÁ VRSTVA
Charakteristika: Objemnější termoizolační vrstva.
Co umí: Zabrání pocitu chladu a prochladnutí. Zároveň odvede tělesnou vlhkost do vnějšího prostředí případně do další vrstvy.
Kdy ji oblečeme: Při outdoorových a jiných činnostech za méně příznivého nebo chladného počasí.
Příklady: Fleecové bundy , teplé kalhoty , péřové oblečení, Větruodolné pevné funkční oblečení
- větruodolné
- silně voděodolné
- prodyšné
ČTVRTÁ OCHRANNÁ VRSTVA
Charakteristika: Ochranné, vysoce funkční, technické, membránové oblečení, schopnéodolávat dešti a být propustné pro tělesné výpary.
Co umí: Ochrání spodní vrstvy oblečení a naše tělo před promoknutím a prochladnutím. Zároveň odvede tělesnou vlhkost do vnějšího prostředí.
Kdy ji oblečeme: Při krajně nepříznivém počasí. Při dešti, sněžení a silném chladném větru.
Příklady: Membránové a technické bundy , kalhoty a nepromokavé pokrývky hlavy, vodě a větruodolné oblečení
- 100 % větruodolné
- 100 % voděodolné
- prodyšné
NEBOJTE SE MAZÁNÍ
Nevíte jak správně namazat běžky? Už jste to zkusili a bylo to horší, než kdybyste nemazali? Chystáte se pořídit běžky s protismykem (šupinami), abyste se nemuseli s mazáním trápit?
Nedělejte to! Mazání se nemusíte bát. Stačí znát pár základních pravidel a všechno půjde jak na drátku. Vaše běžky pěkně pojedou, nebudou podkluzovat ani se na ně nebudou lepit tlusté sněhové bačkory. Zkusím Vám mazání přiblížit.
Rozdělení vosků
Vosky dělíme na skluzné a stoupací
Skluzné vosky dělíme na parafiny, parafiny s obsahem fluoru, speciální urychlovače
Stoupací vosky se dále dělí na tekuté (klistry) a tuhé
Většina výrobců vosků dále jednotlivé řady vosků rozlišuje barvami. Ne všechny vosky v dané barvě od různých výrobců odpovídají stejným teplotám, ale v zásadě se dá říct, že čím teplejší barva, tím je vosk na teplejší sníh. Od nejteplejší po nejstudenější – žlutá, červená, fialová, modrá a zelená. Obvykle jsou v řadách i vosky mezi těmito barvami. Ty se označují speciál nebo extra a značí se proužky barvy, ve kterém teplotním směru jsou posunuty od vosku v základní barvě.
Pro zlepšení skluznosti, především při velmi vlhkém počasí, se do vosků přidává fluor. Fluor je ve vosku v různém množství. Čím je ho tam víc, je vosk skluznější, ale zvyšuje se jeho cena. Fluorové vosky se používají zpravidla pro závodní nebo sportovní účely. Závodníci používají i další urychlovače, ale o těch až třeba někdy jindy.
Kam které vosky mazat
Na běžecké klasické lyži jsou dvě skluzné plochy – špice a patka – a jedna odrazová (stoupací mazací) komora. Na skluzné plochy se mažou vosky skluzné a do odrazové komory se mažou vosky stoupací.
Stoupací komora - začíná v místech, kde končí pata boty (podpatěnka vázání), a pokračuje cca 60-70 cm směrem ke špici. Pro určení mazací komory existují měřicí přístroje nebo lidové techniky. Nejjistější a nejjednodušší způsob určení mazací komory je praktickým vyzkoušením sjíždění vosku. Namažete si pouze jednu vrstvu stoupacího tuhého vosku od podpatěnky směrem ke špici cca 75 cm. Pak na lyžích ujeďte několik kilometrů a podívejte se na skluznici. Od špice se vám určitá část vosku sjela a od nějakého místa zůstal vosk na skluznici. Toto místo si označte (např. z boku lyže lihovou fixou). A máte označenu délku mazací komory.
Mluvíme o běžkách pro klasický způsob běhu na lyžích. Běžky pro bruslení (skating) se mažou skluznými vosky (parafinují se) po celé délce skluznice včetně prostoru, kde je u klasických běžek mazací komora.
Skluzné vosky
Skluzné vosky se mažou na běžky ze dvou důvodů. Jedním je ochrana skluznice a druhým je zlepšení skluzu lyže. Pokud chcete, aby Vám běžky vydržely, nikdy nevyjíždějte na neparafinované lyži. Skluznice je porézní. Pokud ji nenapustíte parafinem, dostane se do ní při jízdě voda, ta zmrzne a strukturu skluznice potrhá. Skluznice je pak na pohled „chlupatá“, běžky nejedou. Skluznice je také měkčí a mnohem náchylnější na vytvoření vrypu či jinému poškození.
Jak se mažou skluzné vosky (parafiny)
Parafin naneseme na skluznici jeho pohybem po ní. Na parafinový blok je třeba dostatečně tlačit, aby ulpíval parafin na skluznici. Tvrdší parafiny (na studenější sníh) je třeba před nanášením zahřívat, popřípadě je můžeme na skluznici přes žehličku nakapat. Po té, co máte na skluznici naneseno dostatek parafinu, si lyži položte tak, aby byla vodorovně a skluznicí nahoru. Můžete použít např. dřevěné bloky. Pokud parafinujete běžky častěji, je vhodné si pořídit voskovací kopyto nebo voskovací stůl. Parafin je třeba zažehlit. K tomu je ideální použít speciální voskovací žehličku, která udržuje konstantně nastavenou teplotu. Pokud takovouto žehličku nemáte, lze použít i obyčejnou nenapařovací žehličku na prádlo. Ta má ale nevýhodu většího kolísání teplot. Každý parafin potřebuje na roztavení trochu jinou teplotu. Na speciálních žehličkách jsou uvedeny stupně a ty jsou také uvedeny v návodu u vosků (cca 120-160 °C podle typu vosku). U žehličky na prádlo se pohybujete lehce nad silonem. Teplotu také poznáte tak, že by se měl parafin roztéct (jako voda), ale nemělo by se z něj nijak významně kouřit. Dostatek parafinu poznáte tak, že vytvoří na skluznici jednolitý film. Na nových lyžích s parafinem nešetřete, je třeba napustit skluznici do hloubky. Jednu běžku zažehlujte cca 3-10 min. Zažehlování se provádí pohybem žehličky po skluznici tam a zpět (cca 40 cm) od špice směrem k patce. U klasických běžek neparafinujte mazací komoru. Stoupací vosky by Vám tam pak moc nedržely a brzy by se Vám sjely.
Po zažehlení vosku je třeba nechat běžky vychladnout (nejlépe venku), aby parafin dostatečně zatuhnul. Pak pomocí škrabky seškrabeme směrem od špice veškerý přebytečný parafin. Nezapomeňte na žlábek. Po důkladném seškrabání můžete skluznici ještě vykartáčovat nylonovým kartáčem. Odstranění přebytečného vosku je velmi důležité. Krom toho, že Vám oškrabané běžky lépe pojedou, vydrží Vám parafin ve skluznici výrazně déle. Podle ostrosti sněhu 50-100 km. Na studenější sněhy volíme parafiny zelené, modré, lehce pod nulou fialové, kolem nuly pak červené a nad nulou žluté. Při zvýšené vlhkosti je vhodné použít parafiny s přídavkem fluoru. Pokud Vám jde především o ochranu skluznice nebo prostě nechcete řešit různé parafinování podle různé teploty, můžete použít parafiny univerzální. Tyto patří k měkčím parafinům a tak počítejte s tím, že na zmrzlém ostrém sněhu nevydrží tak dlouho jako tvrdé parafiny pro studené podmínky.
Stoupací vosky
Stoupací vosky se mažou na klasické běžky z důvodu dobrého odrazu. Na nový sníh se mažou vosky tuhé, na starý sníh se mažou vosky tekuté (klistry).
Nový sníh může být nový i několik týdnů, zatímco starý může být napadaný pouze pár hodin… Nový sníh je sníh, který neprošel tepelnou transformací. Tj. od doby, kdy napadl, se výrazně neoteplilo a pak neochladilo.
Tuhé stoupací vosky
Tuhý vosk mažeme do stoupací komory pohybem po skluznici ve směru lyže (ne křížkování apod., to způsobuje zanášení žlábku) za lehkého tlaku. Vosk nanášíme v tenké vrstvě. Po nanesení ho rozkorkujeme. Korkem pohybujeme opět ve směru lyže tam a zpět se zvýšeným tlakem ve směru od špice. Správně rozkorkovaná vrstva tuhého vosku není na skluznici prakticky ani vidět. Takto nanesete tři až čtyři vrstvy vosku. Na studený sníh opět používáme vosky tvrdší – zelený, modrý, lehce pod nulou fialový, kolem nuly červený a nad nulu žlutý. Velmi povedené jsou z řady SWIX modrý extra pro nižší teploty a červený speciál (nazývaný mezi lyžaři „sádlo“) pro teploty kolem nuly. Barvu vosku volte podle teploty sněhu a teploty uvedené na vosku. Pokud Vám to klouže, můžete přidat další vrstvu nebo lehce prodloužit mazací komoru směrem ke špici. Když to nepomůže, volte o jednu barvu měkčí vosk. Když máte namazané studenější vosky, můžete je teplejšími překrývat. V případě, že Vám to lepí, drhne nebo se tvoří sněhové bačkory, je třeba vosk z lyže seškrábnout (a pokud máte, zbytky odstranit smývačem vosků) a namazat o barvu studenější vosk.
Tekuté vosky (klistry)
Klistry se také mažou do stoupací komory. Tuto ale zkraťte o cca 5 cm od špice a cca 3 cm od patky. Opatrně otevřete tubu, přiložte ji ke skluznici a udělejte cca 2 cm dlouhou plochou čárku od středu lyže k okraji šikmo od špice k patce (ne do žlábku). A takto očárkujte s rozestupy cca 2 cm celou zkrácenou mazací komoru (obě poloviny skluznice rozdělené žlábkem zvlášť). Poté buď bříškem palce, nebo palcovou částí dlaně lehkým tlakem pomalým pohybem rovnoměrně směrem od špice rozetřete. Vrstva by měla být cca 0,3 mm tlustá a naprosto rovnoměrná. Žlábek by měl zůstat čistý. Klistry stačí obvykle mazat jedna vrstva. V případě, že to klouže, můžete přidat ještě vrstvu nebo lehce prodloužit zkrácenou komoru směrem ke špici. To ale velmi opatrně, aby Vám to nezačalo drhnout. V případě že je hodně ostrý ledovatý sníh a přitom je poměrně teplo, je vhodné použít před nanesením klistru na vhodnou teplotu základový klistr. Buď zelený, nebo modrý. Tyto klistry pro studenější teplotu velmi dobře drží na skluznici a zpomalí tak sjíždění vosku pro danou teplotu (podkladový klistr je za určitých podmínek možno mazat i pod tuhé vosky). Dobře drží a nesjíždějí se také proto, že jsou tužší. Za chladnějšího počasí se velmi špatně mažou. Je tedy třeba tubu nahřát (buď na topení, nebo letlampou či horkovzdušnou pistolí). Tou si můžete pomoci i při roztírání tak, že nanesený vosk před roztíráním prohřejete.
Když Vám to klouže, můžete použít vosk pro teplejší sníh. Ten se může překrývat přes studenější. Když Vám to drhne nebo lepí, musí se vosk ze skluznice pořádně očistit (škrabka, smývač). A teprve potom namazat studenější vosk. Podobně když máte namazány klistry na starý sníh a napadne čerstvý nový sníh, je třeba klistry očistit, a pak teprve mazat vosky tuhé. Naopak na tuhé vosky je možné přemazávat klistry bez čištění.
Při uskladnění klistru dbejte řádně na uzavření tuby s klistrem a dávejte pozor, ať se Vám tuba častými ohyby nezlomí a klistr Vám nevyteče do věcí. Umí všechno zalepit ;-).
Protože roztíráme klistr rukou (ne škrabkou, ne korkem) máte na ruce zbytky lepkavého klistru. Ten odstraníte nejlépe indulonou a hadrem. Pokud nemáte, rukavice to vsáknou ;-). Pleti klistr neškodí.
Čistění běžek
Parafin – neodstraňujeme smývačem. Obvykle stačí mazat nový parafin na částečně sjetý. Před nanášením jen lehce mechanicky očistíme skluznici hadrem. Pokud se ale radikálně změnily podmínky a potřebujete nesjetý parafin přemazat, tak ho nahřejete žehličkou nebo horkovzdušnou pistolí a rozpuštěný stíráme hadříkem. Pokud chcete skluznici opravdu důkladně vyčistit, zažehlete na takto očištěnou skluznici nový parafin na správnou teplotu, nechte vychladnout a opět zahřejte a setřete hadříkem pryč. Starý parafin se tak z lyže vyplaví. Pak můžete znovu lyže naparafinovat a máte jistotu, že je v nich jen ten správný parafin.
Tuhé vosky – nejprve seškrábneme škrabkou (tou co se dodává ke klistrům, nepoužívejte nůž, můžete zaříznout do skluznice) směrem od patky ke špici. Otírat můžete do hadříku, novin či toal. papíru. Poté položte běžky vodorovně skluznicí nahoru a naneste smývač (buď nastříkejte spray, nebo z plechovky naneste hadříkem). Nechte asi minutu působit a pak setřete hadříkem, popřípadě toal. papírem. To opakujte, dokud není skluznice, žlábek i boky lyže úplně čisté. Smývačem můžete čistit i povrch lyže. U méně kvalitních ale může dojít k vyblednutí či smazání nápisů. Škrabku pouze očistěte hadříkem. Nepoužívejte na ni smývač, je v něm rozpustná. ;-) Je vhodné mít dvě škrabky, jednu na odstraňování stoupacích vosků a jednu na škrabání parafinu.
Tekuté vosky – postup je naprosto stejný jako u tuhých vosků. Jen budete trochu ulepeni a to spraví opět indulona.
Údržba běžek
Po zimní sezóně, před uskladněním, běžky řádně očistěte a skluzné části skluznice naparafinujte, ale neškrabte. Vhodné jsou teplejší či univerzální parafiny, které lépe skluznici napustí. Mazací komoru můžete lehce vyšmirglovat jemným smirkovým papírem (pozor ať si nezakulatíte hrany). Grafitové skluznice je dobré čas od času naparafinovat parafiny s přídavkem grafitu.
Přeprava běžek
Běžky svazujte pásky, které mají měkkou pěnovou část, kterou vložíte mezi skluznice běžek a teprve potom je stáhnete páskem se suchým zipem. Můžete použít i plastové nosiče běžek. Důležité je, aby se při přepravě běžky nedotýkaly skluznicí. Vždy se dostane mezi lyže prach a drobné částečky nečistot, které i při malých pohybech tření běžek o sebe způsobí odření skluzných částí skluznice běžek. Dále doporučujeme umístit běžky pro přepravu do vaku na běžky. Jednak nedochází k mechanickému poškozování běžek, ale také zůstane okolí vašich běžek při přepravě čisté a suché. Zbytky sněhu na běžkách při přepravě tají a stékají spolu s nečistotami do okolí (do auta, na cestující ve vlaku …). Navíc dobře naklistrované běžky umí znečistit oděv i další věci, které se dostanou do jejich blízkosti.
PRAVIDLA CHOVÁNÍ PRO POHYB V BĚŽECKÉ STOPĚ
1. Berte ohled na ostatní, vzájemnou ohleduplností předejdete většině případných nepříjemných situací.
2. V upravených stopách jezděte vpravo, podobně jako na silnici.
3. Pokud je upravena pouze jedna stopa, přednost má lyžař, který jede z kopce.
4. Je-li proříznuta jen jedna stopa a zbytek trati je upraven pro bruslaře, má přednost lyžař jedoucí vpravo, bez ohledu na to, jede-li z kopce nebo do kopce.
5. Vzájemné předjíždění lyžařů je povoleno z obou stran. Předjížděný není povinnen uvolnit stopu pro rychlejšího lyžaře, předjíždějící by měl upozornit předjížděného o svém záměru.
6. Při předjíždění držte hole těsně u sebe, zabráníte tak případnému zranění.
7. Při sjezdu z kopce nezapomeňte zvážit své lyžařské dovednosti, dodržujte bezpečnou vzdálenost od ostatních lyžařů, v nepřehledném terénu se pohybujte se zvýšenou opatrností.
8. Zastavíte-li nebo spadnete, uvolněte stopu ostatním.
9. Ocitnete-li se při nehodě jiného lyžaře, poskytněte mu dle svých schopností první pomoc (ukládá vám to zákon). Mějte u sebe číslo Horské služby, nepřetržitě připravené pomoci při úrazech nebo v jiných krizových situacích.
10. Dodržujte prostor pro bruslení, neničte stopu.
11. Ve stopě dodržujte bezpečnou vzdálenost od ostatních.
12. Na lyžařské tratě nevoďte psy! Těžko předvídatelné chování zvířat může být velmi nebezpečné pro lyžaře ve stopě i pro vaše čtyřnohé přátele samotné. Podle lesního zákona smějí psi do lesa pouze na vodítku. Zcela nepřípustné je nechat se ve stopě táhnout psy na řemenu.
13. Běžecké tratě jsou strojově upravovány. Dbejte zvýšené opatrnosti, může dojít k setkání s rolbou a skútry provozovatele a Horské služby. Při setkání uvolněte stopu a umožněte bezpečný průjezd techniky.
14. Pohybujte se pouze na značených trasách, jsou koncipovány tak, aby byli spokojeni sportovci i turisté. Opuštěním trasy do lesa nebo na paseky můžete poničit porosty v přísně chráněných územích.
15. Ve stopách se pohybujte jen s připnutými lyžemi. Pěší chodci volte jinou cestu, není-li zbytí, pohybujte se mimo upravenou trasu, prošlapaná stopa velmi znepříjemní cestu všem lyžařům.
16. Na trase i v okolí udržujte pořádek, pro sebe i pro ostatní.
17. Provozovatel běžecké tratě je oprávněn v krajním případě vyloučit osoby, které porušují pravidla chování ve stopě a zásady slušného a kultivovaného chování k ostatním, z užívání tratí, popř. je předat ke stíhání pro přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb.